Ambon
Pravoslavný weblog a listárna. Určeno pro osvětu a misii.
Zobrazení příspěvku č. 1346: #
Administrátor
--- 21. 4. 2022
Jak církev v Rusku žehná vyvražďování pravoslavných Slovanů
Moskevský patriarchát a jeho vůdce Kyril jsou spolupachatelé terorismu Ruské federace
Autor: Alexander Yefremenko, religionista
Se začátkem totální ruské invaze na Ukrajinu změnila hlava Ruské pravoslavné církve (RPC), patriarcha Kyril Gunďajev svou oficiální rétoriku o Ukrajině. Jestliže se dříve Gunďajev a jeho svěřenci všemi způsoby snažili vyhnout ostrým otázkám na téma ruské agrese proti Ukrajině, nyní vedení RPC v osobě svého vůdce ospravedlňuje a podporuje zločiny ruských okupantů.
Za povšimnutí stojí v tomto případě výrazná aktivita samotného Kyrila. Jestliže dříve byl většinou v jakémsi izolačním vězení pod ochranou FSB (Federální bezpečnostní služba Ruské federace, nástupce KGB) ve speciálním zařízení jako „poustevník“, nyní stále častěji promlouvá k početnému publiku věřících v Chrámu Krista Spasitele - náhle vyšel z izolace, zcela náhle.
Taková zajímavá shoda okolností vede k myšlence, že Kyril dostal jasný úkol: poskytovat Kremlu aktuální a příznivé výroky o akcích na Ukrajině, které mají patřičnou náboženskou příchuť. Na tomto pozadí se zdá, že sám Kyril je spolupachatelem zločinů ruské vlády.
Předchozí publikace poznamenaly, že se Gunďajev ve svých kázáních snažil sakralizovat ruskou invazi, dát jí odpovídající duchovní význam, jako by nešlo jen o vojenský konflikt, ale o vědomý boj dobra a zla. Dobro přitom představují ruští okupanti a na straně zla stojí Ukrajina a civilizovaný západní svět.
Tomu je věnována drtivá většina projevů hlavy Moskevského patriarchátu (MP). Téměř všechny mají stejný leitmotiv – „svatou válku“ za pravé lidské a křesťanské hodnoty.
Kázání hlavy RPC
Gunďajevova kázání jsou jasným příkladem konspirací a pokusů posvětit válku vedenou Putinem.
V jednom ze svých prvních kázání Gunďajev řekl, že ruští lidé na Donbasu byli ničeni, protože byli proti „novým hříšným hodnotám zavedeným světovou vládou“. Všichni, kdo podporují tyto nejnovější trendy, budou podle Kyrila v den posledního Soudu po Kristově levici, tedy půjdou do pekla.
Kyril z kazatelny otevřeně prohlásil, že jeden stát má plné právo zaútočit na druhý, pokud dojde k ohrožení jeho bezpečnosti. Vůdce Ruské pravoslavné církve tak zopakoval všechna poselství, která zazněla z kremelské hlásné trouby v posledních měsících před invazí na Ukrajinu.
Kyril minulou neděli věnoval své kázání vztahu církve a státu, přičemž zdůraznil moment, kdy stát vědomě porušuje všechna práva církve a negativně ovlivňuje vnitřní záležitosti a život církve samotné. Počínaje dobou starověké Byzance se postupně přesunul k událostem na Ukrajině, kde jak tvrdí, stát zasahuje i do záležitostí církve a snaží se ji odtrhnout od jednoty s Moskevským patriarchátem.
Vrcholem kázání bylo předání ikony Matky Boží šéfovi Rosguardu Viktoru Zolotovovi. A nebyla to obyčejná ikona, ale ta, která během první světové války zachránila ruské vojáky před smrtí a dala ruské armádě mnohá vítězství v bitvách. Takové kázání spolu s veřejným a okázalým aktem předání této ikony bylo přímým důkazem Kyrilova požehnání k vraždě Ukrajinců. Svědčí o tom i slova samotného generála Zolotova o „nacistech“ a to, že tato ikona ochrání ruskou armádu a urychlí „NAŠE(!) Vítězství“. Nakonec všechny masky Kyrila tedy spadly.
Záběry z tohoto patriarchova kázání můžete vidět i ve videu v příspěvku č.1340
Video z této akce se široce šířilo internetem, ale celý týden nedošlo k žádnému vyvrácení ze strany Moskevského patriarchátu. Kromě toho nebyly obdrženy žádné oficiální připomínky od zástupců pobočky Ruské pravoslavné církve na Ukrajině. Takové ticho bylo dalším důkazem, že RPC a Kreml jsou v této válce zajedno. Každý z nich plní samostatnou funkci. Kreml financuje a dává zločinné rozkazy, armáda postupuje a RPC ospravedlňuje a hlavně dává zločinům ideologický, duchovní a teologický obsah.
Kyril k tomu využívá všemožné historické paralely, které vždy vztahuje k moderním událostem tak, aby tato interpretace vyzněla pro kremelské zločince příznivě. Věnoval tomu kázání z minulé neděle, ve kterém uvedl několik příkladů, jak církevní představitelé, kteří jsou ruskou církví uznáváni za svaté(!), žehnali světským mužům vést válku s nepřáteli. Možná se snažil ospravedlnit zmíněné požehnání Rosguardu, nebo dláždil cestu pro budoucí Putinovo otevřené požehnání.
Patriarcha sám sebe zařadil do tohoto seznamu svatých a to je dalším pokusem o sakralizaci války, kterou Rusko rozpoutalo na Ukrajině. Všechny příklady, které Kyril uvádí, jsou však jasnou a záměrnou manipulací s historickými fakty, které se nedají srovnávat se současným jednáním ruských okupantů. Ostatně zmíněná epizoda se sv. Sergijem Radoněžským a Dmitrijem Donským vychází z úplně jiných předpokladů, než jsou ty, které předcházely ruské invazi na Ukrajinu. V té době byla Moskva již delší dobu pod vlivem „hordy“ (mongolsko-tatarské) a moskevská knížata získala právo vládnout tzv. "štíty" od vzpomenutých „hord“.
Nyní Rusko nikdo neovlivňuje, není pod žádným útlakem a jeho vůdce nebyl jmenován nikým zvenku. Místo toho se vedení Kremlu samo snaží být jako kdysi byly ony „hordy“ a jejich brutální masakry civilistů jsou toho jen dalším potvrzením.
Stejně tak příklad patriarchy Hermogena nelze srovnávat s moderními událostmi. Pak procházelo moskevské království vinou svých vlastních vůdců tzv. „dobou zmatků“, ze které nikdo nenašel cestu ven. Souhlasili tedy s vládou polského vládce. Nyní je ruský režim natolik „stabilní“, že volí pouze stejného vůdce, jehož moc se však zmenšuje.
Zmínka o patriarchovi Tichonovi se obecně zdá nevhodná. Koneckonců bojoval proti bolševikům a stavěl se proti Sovětskému svazu, stejnému SSSR, který se nyní snaží moderní Kreml obnovit. Proto všechny příklady spolupráce mezi církví a státem, které Kyril uvádí, jsou záměrnou manipulací a přímým překrucováním historických faktů.
Jak víte, žádná země, zejména Ukrajina, nezaútočila a dokonce ani nevyhrožovala útokem na Rusko. Všechno, co se děje, je plodem Putinovy chorobných (psychopatických) představ. Hrozbu útoku úmyslně vymyslel Kreml, aby zakryl vlastní plány na převzetí cizího území. Důvodem takového zlého úmyslu je hřích pýchy, síla kremelského vedení.
Terorismus "ruské armády" - požehnaný RPC
I zde stojí za to se blíže podívat na důsledky akcí Kyrilem požehnané „ruské armády“.
Ruští okupanti, kteří nedokázali porazit ukrajinské ozbrojené síly, a tak začali likvidovat ukrajinské ženy, děti a staré lidi.
Pokud déle než tři týdny analyzujeme hrdinskou obranu ukrajinského lidu proti ruskému útočníkovi, je jasné, že vychvalovaná ruská armáda naštěstí nedosáhla výraznějších úspěchů.
Jak se ale ukázalo, Kreml není schopen přijmout ani přiznat porážku. Z bezmoci a beznaděje začali Rusové naléhavě hledat nepřítele, kterého by bylo možno překonat mnohem snadněji než ukrajinské ozbrojené síly. Za takové „nepřátelé“ těchto „nejduchovnějších“ a „vysoce morálních“ Rusů, vyznávajících „tradiční hodnoty“, posloužili ukrajinské ženy, děti a staří lidé.
Pravděpodobně to byla nemohoucnost těchto kategorií obyvatel Ukrajiny odrazit agresora, co vyvolalo tak bezuzdnou zuřivost, že Rusové začali bombardovat obytné čtvrti, střílet do civilistů, zabíjet děti. Příkladů takové pekelné krvežíznivosti příznivců Kremlu je již mnoho. Zde je jen několik příkladů.
27. února útočníci ostřelovali centrum Černihivu, přičemž poškodili zubní kliniky pro děti i dospělé, administrativní budovy a vícepodlažní obytné budovy. Ruští okupanti ostřelovali obytné oblasti několika raketomety "Grad".
3. března zabil letecký útok několika neřízenými bombami 47 civilistů. Podle mezinárodních expertů mohla ruská armáda při útoku na Černihiv použít zápalné bomby OFZAB-500, což je porušení mezinárodní úmluvy a je považováno za válečný zločin.
28. února ruští okupanti stříleli rakety "Grad" na civilní rezidenční čtvrti Charkova, zabili desítky a stovky obyvatel zranili.
Od 7. března je podle náměstka primátora Volodymyra Matsokina město Izyum téměř zničeno. Město je v humanitární katastrofě – žádné jídlo, voda, elektřina, plyn, komunikace. 8. března okupanti vybombardovali místní nemocnici v Izjumu v Charkovské oblasti a v Charkovském ekoparku Rusové zabili dobrovolníky, kteří přišli zvířata nakrmit.
Ve městě Kremina v Luhanské oblasti ruští vojáci pálili z tanku na domov pro seniory, zabili 56 lidí a dalších 15 unesli.
13. března ve vesnici Borivski nedaleko Severodonecka okupanti zabili prominentního dobrovolníka Alexandra Kononova v jeho vlastním domě. Jedná se o muže se zdravotním postižením, který zaujal aktivní proukrajinskou pozici. Byl jednoduše zastřelen na invalidním vozíku.
V důsledku ostřelování v Rubižně byla zničena internátní škola pro zrakově postižené (Krishtalik), nemocnice a tři školy. 15. března ruští vojáci stříleli na evakuační autobus s lidmi z Rubeznoje v Luhanské oblasti.
Ruský vojenský tank 6. března přesunul auto Tavriya po dálnici mezi vesnicemi Nesteryanka a Mirne v Orikhovské oblasti v Záporožské oblasti. U silnice zastavilo vozidlo s civilisty, kteří se snažili opustit nebezpečnou zónu. V důsledku nelidského zločinu byli v hořícím autě zabiti a upáleni dva starší muži a nezletilý chlapec.
8. března u města Makariv střílel ruský tank na auto se starším mužem a ženou. Na autě byla nálepka, že veze invalidu.
Ruští okupanti 15. března ve vesnici Mokhnatin nedaleko Černihiva úmyslně zastřelili tři místní teenagery. Dvěma bylo 17 let, jednomu 19.
K 15. březnu bylo potvrzeno, že při obléhání Mariupolu ruskými okupanty zahynulo asi 1800 civilistů. Skutečný počet obětí se podle poradce starosty Petra Andrjuščenka blíží 20.000.
16. března ruské okupační síly svrhly bombu na Činoherní divadlo v centru Mariupolu, kde se před ostřelováním skrývalo velké množství civilistů. Po celé budově byla velkými písmeny napsána slova „DĚTI“. Nápisy jsou shora dobře viditelné, takže bombardování nelze nazvat „chybou“.
16. března okupanti zastřelili lidi stojící ve frontě na chleba na ubytovně v Černigově. Nejméně 10 civilistů bylo zabito.
Výše uvedený výčet trestných činů není zdaleka vyčerpávající. Nicméně za předpokladu, že moskevský patriarcha Kirill nebyl informován o zvěrstvech ruské „statečné“ armády, věděl o následujících zločinech, protože zahrnovaly bombardování náboženských budov a klášterů, včetně Ruské pravoslavné církve na Ukrajině (UPC-MP), jemu osobně podřízené.
Nedávno Státní služba pro etnopolitiku a svobodu svědomí Ukrajiny oznámila, že od začátku totální války na Ukrajině bylo zničeno nebo poškozeno nejméně 28 náboženských budov, nepočítaje přilehlé budovy. Většina z nich jsou pravoslavné chrámy.
Mezi zničenými chrámy patří nejméně jedna třetina UPC-MP. Je známo, že nejméně jeden kněz z UPC-MP byl zabit, stejně jako tři zabití kněží z Pravoslavné církve Ukrajiny (PCU).
Patriarcha Kyril - spolupachatel válečných zločinů Ruské federace
Patriarcha Kyril si záměrně vybral cestu zločince a dobrovolně se stal spolupachatelem ohavných válečných zločinů ruské armády.
Ospravedlněním těchto hříchů ze strany Cyrila je vědomou účastí na nich. To není to, co by duchovní vůdce a vůdce Církve měl dělat. Jeho povinností odhalovat hříchy, nikoli podporovat jejich páchání a množení. Musí mluvit pravdu a svědčit o pravdě, ale místo toho šíří úmyslnou lež tím, že své věřící záměrně klame.
Sám Gunďajev se takovými akcemi nestal nikým jiným než spolupachatelem strašlivých ruských zločinů! Na tomto pozadí Kyril nevypadá jako pastýř Církve, ale jako agent ruských tajných služeb, zločinec, jehož cílem a úkolem je dávat ideologické ospravedlnění pro jakékoli kroky ruské vlády, ať už jsou jakkoli hrozné a jsou zatracení!
To vše ukazuje, že RPC neslouží Bohu, ale zájmům ruské státní mašinérie. Ve skutečnosti jde o jednu z větví ruské propagandy, která však působí pod rouškou náboženských osobností a ovlivňuje lidské duše. Stojí za zmínku, že to vše dělá vědomě a dobrovolně nejen Cyril sám, ale i řada podřízených biskupů a kněží, kteří rovněž schvalují počínání ruských okupantů.
Taková interakce mezi církví a státem je špatná – ve skutečnosti se tu objevuje nová hereze. Tato církev prozatím nepředkládá Kristovu pravdu, ale přizpůsobuje skutečnost rozmarům zločinného režimu. Z výšky ruských kazatelen se bílá prohlašuje za černou a černá za bílou. A to vše se děje na pozadí masových zločinů, zabíjení nevinných lidí a bombardování chrámů. Může toto vše schválit a požehnat pravá Církev? Samozřejmě že ne! Církev může a musí žehnat obraně vlasti, nikoli útoku.
Zásada „nejlepší obrana je útok“, kterou se Rusko nyní řídí, není křesťanská. Církev nic takového nezná, ale pro ideologickou větev tajných služeb je to zcela normální počínání. Toto je ideologická větev ruské FSB a ruské „pravoslavné církve“.
V budoucnu musí být „patriarcha Kyrill“ a Moskevský patriarchát vnímáni ne jako náboženská osoba a podle toho se k nim musíme chovat. Nutno si uvědomit, že RPC-MP je politický nástroj Ruské federace pod rouškou (zdánlivě) pravoslavné hierarchie.
(Článek byl publikován před měsícem. Ještě nebyla známa největší zvěrstva Rusů spáchaná na pokojném obyvatelstvu Ukrajiny, zbytečná krveprolití a nelidská bestialita ruských vojáků; pozn. red.)
Zdroj: df.news
Audionahrávky promluv z pravoslavného chrámu v Jihlavě.